Krása, která zabíjí: Pravda o muchomůrce

Muchomůrka

Co je muchomůrka?

Muchomůrka je obecný název pro skupinu hub z rodu muchomůrka (Amanita). Tyto houby jsou známé svými často nápadnými klobouky, které mohou být červené, oranžové, žluté, bílé nebo zelené. Mnoho druhů muchomůrek je jedovatých, některé dokonce smrtelně. Mezi nejznámější jedovaté muchomůrky patří muchomůrka zelená (Amanita phalloides) a muchomůrka červená (Amanita muscaria). Otrava muchomůrkou se projevuje nevolností, zvracením, bolestmi břicha, průjmem, halucinacemi a v krajním případě i selháním jater a ledvin. Je důležité si uvědomit, že muchomůrky jsou houby, se kterými je třeba zacházet s maximální opatrností. Pokud si nejste jisti, zda je houba, kterou jste našli, jedlá, v žádném případě ji nekonzumujte a poraďte se s odborníkem.

Nebezpečné druhy v Česku

V českých lesích a na loukách se vyskytuje mnoho druhů hub, ale ne všechny jsou jedlé. Mezi nejnebezpečnější patří muchomůrky, které obsahují toxiny nebezpečné pro lidský organismus. Muchomůrka zelená je nejnebezpečnějším druhem houby v Česku a je zodpovědná za většinu smrtelných otrav. Její toxiny poškozují játra a ledviny a příznaky otravy se projevují až po několika hodinách, kdy už může být pozdě na záchranu. Další nebezpečnou muchomůrkou je muchomůrka tygrovaná, která způsobuje těžké psychické stavy a halucinace. Její konzumace může mít vážné následky, zejména pro děti a seniory. Kromě muchomůrek existují i ​​další jedovaté houby, jako je pavučinec plyšový, jehož toxiny se v těle hromadí a otrava se projeví až po několika dnech. Při sběru hub je proto nezbytná opatrnost a znalost hub. V případě nejistoty je lepší houbu nesbírat a konzultovat nález s odborníkem.

Typické znaky muchomůrky

Muchomůrky, ač krásné na pohled, skrývají v sobě často nebezpečné toxiny. Mezi typické znaky, které je odlišují od jedlých druhů, patří především lupeny. Ty jsou u muchomůrek obvykle bílé, někdy nažloutlé, a na rozdíl od jiných hub se nespojují s třeněm. Dalším důležitým znakem je prstenec na třeni, pozůstatek po plavoce, která obalovala mladou plodnici. Třetí důležitý identifikační prvek představuje pochva neboli kalich, ze kterého plodnice vyrůstá. Pozor však na to, že ne všechny muchomůrky vykazují všechny tyto znaky zároveň. Některé druhy mohou mít pochvu nenápadnou nebo ji po vytržení z půdy ztratit. Proto je při sběru hub nezbytná opatrnost a důkladná znalost jednotlivých druhů. V případě nejistoty je lepší houbu nechat v lese a poradit se s odborníkem.

Otrava muchomůrkou

Muchomůrka červená je sice krásná houba, ale zároveň i velmi jedovatá. Její konzumace může vést k otravě, která se projevuje řadou nepříjemných symptomů. Mezi první příznaky otravy muchomůrkou červenou patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem. Tyto příznaky se obvykle objevují do několika hodin po požití houby. V některých případech může otrava muchomůrkou červenou vést k závažnějším komplikacím, jako je poškození jater nebo ledvin. V extrémních případech může být otrava i smrtelná. Pokud máte podezření na otravu muchomůrkou červenou, je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Pamatujte, že muchomůrka červená není jediná jedovatá houba, která se v České republice vyskytuje. Před sběrem a konzumací hub je proto důležité se ujistit, že je bezpečné je jíst. V případě pochybností se vždy poraďte s odborníkem.

Muchomůrka červená, krása zrádná, v lese svítí, ale v jídle je zákeřná.

Anežka Malá

Příznaky otravy

Otrava muchomůrkou a dalšími jedovatými houbami se projevuje komplexem příznaků, které se liší v závislosti na druhu požité houby a množství toxinů, které se do těla dostaly. První příznaky otravy se obvykle objevují do několika hodin po konzumaci hub, ale v některých případech se mohou projevit až po 12 nebo i více hodinách. Mezi nejčastější příznaky otravy houbami patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, závratě, bolesti hlavy, pocení, slinění, slzení, zúžení zornic, zrychlený tep, dušnost a poruchy vědomí. V závažných případech může dojít k selhání jater, ledvin, srdce nebo i k úmrtí. Je důležité si uvědomit, že i malé množství některých hub může být smrtelně jedovaté, proto je nezbytné sbírat houby pouze tehdy, pokud jste si jisti jejich určením. V případě jakýchkoli pochybností je lepší houbu nechat v lese nebo se poradit s odborníkem.

Vlastnost Muchomůrka červená (Amanita muscaria) Hřib smrkový (Boletus edulis)
Jedovatost Ano, jedovatá Ne, jedlá
Barva klobouku Sytě červená s bílými tečkami Hnědá

První pomoc a léčba

Otrava muchomůrkou nebo jinou jedovatou houbou je vážný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. V žádném případě se nesnažte otravu léčit sami doma. První příznaky otravy se obvykle objevují do několika hodin po konzumaci hub a mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, závratě, zmatenost a halucinace. V případě podezření na otravu houbami okamžitě volejte lékařskou záchrannou službu na čísle 155. Do jejich příjezdu se snažte zachovat klid a poskytněte postiženému první pomoc. Pokud postižený zvrací, uložte ho do stabilizované polohy na boku, abyste předešli udušení zvratky. Nepodávejte mu žádné léky, jídlo ani pití bez pokynů lékaře. Pokud je to možné, zajistěte vzorek hub, které postižený konzumoval, pro laboratorní analýzu. To pomůže lékařům s identifikací toxinu a stanovením správné léčby.

Mýty a fakta o muchomůrkách

Muchomůrky, ty krásné a zároveň zákeřné houby, opředené mnoha mýty a legendami. Často se setkáváme s tvrzením, že všechny muchomůrky jsou prudce jedovaté. To ale není tak úplně pravda. Zatímco některé druhy, jako například muchomůrka zelená, obsahují smrtelně nebezpečné toxiny, jiné jsou po tepelné úpravě jedlé, a dokonce se v některých kulturách běžně konzumují. Například muchomůrka císařská je v jižní Evropě považována za delikatesu. Je ale důležité si uvědomit, že i zdánlivě neškodné muchomůrky mohou obsahovat látky, které jsou pro lidský organismus škodlivé. Proto je vždy nutné dodržovat základní pravidlo: sbírat a konzumovat pouze houby, které bezpečně známe! Nezkušení houbaři by se měli poradit s odborníkem nebo se spolehnout na atlas hub, aby předešli případné otravě.

Muchomůrky v kultuře a historii

Muchomůrka červená, s jejím ikonickým červeným kloboukem posetým bílými skvrnami, se stala symbolem hub v populární kultuře. Její výrazný vzhled inspiroval nespočet uměleckých děl, od dětských knížek po hollywoodské filmy. Málokdo však ví, že muchomůrka červená, ačkoliv je jedovatá, hrála významnou roli i v historii a kultuře mnoha národů. Například v sibiřské šamanské tradici byla muchomůrka červená považována za posvátnou houbu, která umožňuje komunikaci s duchy a otevírá brány do jiných světů. Její psychoaktivní účinky využívali šamani k navození transu a věštění budoucnosti. I v jiných kulturách, například v Japonsku, se muchomůrka červená používala v tradiční medicíně a náboženských obřadech. Její toxické účinky jsou však nepředvídatelné a mohou být i smrtelné, proto se důrazně nedoporučuje experimentovat s jejím pojídáním.

Publikováno: 30. 01. 2025

Kategorie: příroda