Kvetoucí zázrak: Mandloň a její krása
Mandloň: Strom s historií
Mandloň obecná (Prunus dulcis) je opadavý strom nebo keř, který patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Původem je z oblastí Blízkého východu a Střední Asie, odkud se rozšířila do celého Středomoří a dalších oblastí s teplým a suchým klimatem. Mandloň je ceněna pro své plody – mandle, které jsou oblíbenou pochutinou a používají se také v cukrářství, kosmetice a medicíně. Strom dorůstá výšky 4 až 10 metrů a má rozložitou korunu. Listy jsou kopinaté, na okraji jemně pilovité. Květy jsou obvykle bílé nebo světle růžové a objevují se brzy na jaře, ještě před rašením listů. Plodem je peckovice s tvrdou skořápkou, která obsahuje jediné semeno – mandli. Mandloně vyžadují slunné stanoviště a propustnou půdu. Jsou poměrně odolné vůči suchu, ale nesnášejí přemokření. V našich podmínkách se pěstují spíše v teplejších oblastech.
Původ a rozšíření mandloně
Mandloň obecná (Prunus dulcis) je malý až středně velký strom, který patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Původem je z oblastí západní Asie a severní Afriky, kde roste planě v horských oblastech. Odtud se mandloň rozšířila do dalších částí světa, včetně Středomoří, kde se stala důležitou zemědělskou plodinou. Mandloň je opadavý strom dorůstající výšky až 8 metrů. Má kopinatě vejčité listy s pilovitým okrajem a nápadné bílé až narůžovělé květy, které se objevují brzy na jaře ještě před vyrašením listů. Plodem mandloně je peckovice s tvrdou skořápkou, uvnitř které se nachází jediné semeno – mandle. Mandle jsou bohaté na zdravé tuky, bílkoviny a vitamíny a používají se v potravinářství, kosmetice i medicíně.
Charakteristika mandloně
Mandloň (Prunus dulcis) je nádherný užitkový strom, co má původ ve Středomoří a západní Asii, podobně jako třeba brusnice, která ale roste spíš v chladnějších oblastech. Patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a rodu slivoň (Prunus), stejně jako broskvoně nebo švestky. Vyroste klidně až do 10 metrů, někdy jen do čtyř, a má takovou vzdušnou korunu, co působí lehce a přirozeně. Mladé větve mají hladkou, nazelenalou kůru, zatímco starší stromy už mají rozpraskanou tmavě šedou. Listy jsou jako kopí, úzké a po okrajích pilovité, trochu připomínají listy brusnice, ale jsou větší. Na jaře, ještě než vyraší listí, se celý strom obsype nádhernými květy s pěti okvětními lístky, co jsou bílé nebo lehce do růžova. Z květů pak vzniknou plody s chlupatým obalem a uvnitř je pecka s tou pravou mandlí. Je to pěkně teplomilná dřevina, na rozdíl od odolné brusnice, takže potřebuje fakt hodně slunce a dobře propustnou půdu. U nás v Česku ji můžete pěstovat jen v teplejších místech, jinak musíte před zimou pořádně chránit.
Květy a plody mandloně
Mandloň (Prunus dulcis) patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a je to blízký příbuzný slivoní, broskvoní a třešní. Není to strom v pravém slova smyslu, ale spíše větší keř, který dorůstá do výšky 4-10 metrů. Jeho koruna je rozložitá a často nepravidelného tvaru. Květy mandloně jsou obvykle bílé až světle růžové a objevují se na jaře, ještě před vyrašením listů. Jsou pětičetné a mají průměr 2,5-5 cm. Plodem mandloně je peckovice, která se skládá z vnějšího zeleného oplodí a tvrdé pecky uvnitř. Peckovice mandloně dozrává na podzim a po dozrání puká a odhaluje pecku s jedním, vzácně dvěma semeny. Tato semena, známá jako mandle, jsou jedlou a velmi výživnou součástí plodu. Mandloň pochází z oblastí Blízkého východu a Střední Asie, ale dnes se pěstuje v mnoha teplých oblastech světa, včetně Středomoří, Kalifornie a Austrálie.
Pěstování mandloně
Mandloň (Prunus dulcis) je krásný a užitečný strom pocházející z oblastí západní Asie a severní Afriky. Patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a je blízce příbuzná broskvoni, meruňce a švestce. Dorůstá do výšky 4-10 metrů a má rozložitou korunu. Listy mandloně jsou kopinaté, zubaté a mají sytě zelenou barvu. Na jaře strom rozkvétá nádhernými, pětičetnými květy, které mohou být bílé, růžové nebo sytě růžové. Plodem mandloně je peckovice s tvrdou, dřevnatou skořápkou, uvnitř které se nachází jediné semeno – mandle. Mandle jsou bohaté na vitamíny, minerály a zdravé tuky, a proto jsou oblíbenou a zdravou pochutinou. Pěstování mandloní vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Stromy jsou poměrně odolné vůči suchu, ale v období sucha je vhodné je zalévat. Mandloně se obvykle množí roubováním, což zajišťuje zachování vlastností odrůdy.
Vlastnost | Mandloň |
---|---|
Typ plodu | Peckovice |
Doba květu | Brzy na jaře (březen - duben) |
Sklizeň a zpracování mandlí
Mandloň, latinsky Prunus dulcis, je opadavý strom nebo keř patřící do čeledi růžovitých. Pěstuje se především pro své chutné a výživné plody – mandle. Sklizeň mandlí je pro pěstitele významným a zodpovědným obdobím. Doba sklizně se liší podle odrůdy a klimatických podmínek, obvykle však probíhá od konce srpna do října. Zralost mandlí se pozná podle toho, že vnější zelený obal (mezokarp) praská a vysychá, čímž odhaluje tvrdou skořápku. Tradičně se stromy lehce setřásají, aby mandle spadly na předem rozprostřené plachty. Po sklizni se mandle zbavují zbytků obalů a suší se na slunci nebo v sušárnách, aby se prodloužila jejich trvanlivost. Sušení je důležitým krokem, protože zabraňuje vzniku plísní a zachovává chuť mandlí. Po usušení se mandle dále zpracovávají – loupáním se zbavují tvrdé skořápky a třídí se podle velikosti a kvality. Loupání probíhá mechanicky a následně se mandle testují, zda neobsahují hořké amygdálin, který je pro lidské zdraví škodlivý. Kvalitní mandle se pak dále používají v potravinářství, kosmetice a farmacii.
Mandloň je jako jaro, které se probouzí ze zimního spánku. Její krása je pomíjivá, ale o to vzácnější.
Hana Benešová
Využití mandlí
Mandloň, latinsky Prunus dulcis, není pouze zdrojem lahodných oříšků, ale také krásným stromem s bohatou historií. Pěstování mandloní sahá až do starověku, kdy byly ceněny nejen pro své plody, ale i pro symboliku prosperity a štěstí. Dnes se mandloně pěstují v teplých oblastech po celém světě a jejich využití je skutečně rozmanité. Samotné mandle, ať už sladké nebo hořké, nacházejí uplatnění v potravinářství, kosmetice i medicíně. Mandlový olej je ceněný pro své hydratační a zjemňující účinky na pokožku, zatímco mandlová mouka je oblíbenou bezlepkovou alternativou v pečení. V neposlední řadě se mandlový strom využívá i pro okrasu. Jeho něžné růžové květy, které se objevují brzy na jaře, jsou pastvou pro oči a symbolem probouzející se přírody.
Význam mandloně dnes
Mandloň (Prunus dulcis) je dnes ceněný ovocný strom pěstovaný pro své lahodné a všestranné plody – mandle. Mandle jsou bohaté na zdravé tuky, bílkoviny, vlákninu a vitamíny, a proto se těší velké oblibě jako zdravá svačina a ingredience v mnoha pokrmech. Kromě své nutriční hodnoty má mandloň i estetický význam. Na jaře strom rozkvete záplavou něžných, bílých až narůžovělých květů, které jsou pastvou pro oči a lákají včely. Díky své odolnosti vůči suchu a nenáročnosti na půdu se mandloň pěstuje i v oblastech s teplejším klimatem, kde se jiným ovocným stromům tolik nedaří. Mandlový olej, získávaný z jader mandlí, je ceněnou surovinou v kosmetice pro své hydratační a zjemňující účinky na pokožku. Dřevo mandloně je tvrdé a odolné, a proto se používá k výrobě nábytku a dekorativních předmětů.
Publikováno: 21. 01. 2025
Kategorie: příroda