Škvor: Není tak děsivý, jak vypadá

Škvor: Co to vlastně je?

Škvor je zvláštní stvoření, které v každém z nás budí smíšené reakce. Někteří z nás se děsí jeho charakteristických klíštěk na zadečku, přitom jde o prospěšného pomocníka, který významně přispívá ke zdraví našich zahrad. Na světě žije více než 2000 druhů škvorů, ale u nás jich potkáme jen asi deset. Tihle zajímaví tvorové se živí prakticky vším - od malých breberek jako jsou mšice až po zbytky rostlin a sladké ovoce. V noci vyrážejí na lov, zatímco přes den se raději schovávají v temných a vlhkých zákoutích pod kameny, v puklinách dřeva nebo mezi spadaným listím. Není důvod se škvorů bát. Jejich kleště sice vypadají děsivě, ale používají je hlavně k obraně a lovu kořisti. Když už vás náhodou štípnou, není to nic hrozného ani nebezpečného. Pokud se vám na zahradě přemnožili, máte několik možností, jak jejich počty snížit. Nejjednodušší je uklidit místa, kde se rádi schovávají - hromady dřeva nebo kupky listí. Šikovný trik je také nastrčit jim jako past květináč se slámou - škvoři se tam nastěhují a vy je pak můžete přemístit jinam.

Typické znaky škvora

Škvor je zajímavý brouk, kterého každý pozná na první pohled. Měří tak akorát do dlaně, něco mezi jedním a půldruhým centimetrem. Jeho tělo je placaté, protáhlé a má takovou zvláštní hnědočervenou barvu. To, co ho dělá opravdu výjimečným, jsou jeho typické kleštičky na zadečku. Tyhle kleště, odborně zvané cerky, mu pomáhají bránit se, lovit a držet si jídlo. Škvor si totiž moc nevybírá - sní prakticky všechno, od malých breberek až po zbytky rostlin a sladké ovoce. Je to noční tvor, ve dne ho nikde neuvidíte - to se schovává ve vlhkých a tmavých zákoutích, třeba pod kůrou nebo kameny. I když může vypadat trochu strašidelně, není se čeho bát. Jeho kleštičky jsou tak slabé, že člověku nemůžou ublížit.

Výskyt a životní prostředí

Škvory potkáte prakticky všude na světě. Tenhle zajímavý hmyz si oblíbil nejrůznější prostředí - od tmavých lesních zákoutí přes rozkvetlé louky až po městské parky a naše zahrádky. Bez vlhkého prostředí by se jim ale nedařilo, je pro ně zkrátka nezbytné. Přes den se schovávají na stinných a vlhkých místech - nejradši mají skuliny pod kameny, odchlíplou kůru stromů nebo třeba hromádky spadaného listí. Když se setmí, teprve ožijí a vyrazí shánět něco k snědku. I když si pochutnají na ledačems, jejich hlavní menu tvoří drobní živočichové jako mšice, svilušky nebo vajíčka jiného hmyzu. Proto je zahrádkáři často vítají jako spojence v boji proti škůdcům.

Potrava: Co škvori jedí?

Škvora si většina lidí představí jako nepříjemného brouka, ale ve skutečnosti je to náš malý přítel na zahrádce. Tenhle noční tvor totiž dělá skvělou práci - loví různé škůdce, kteří by jinak ničili naše rostliny. Nejvíc si pochutná na mšicích, sviluškách a malých larvách, které by nám jinak způsobovaly starosti. Je to vlastně takový nenápadný ochránce našich záhonků. Občas sice ukousne kousek spadlého jablka nebo hrušky, ale to je jen taková malá odměna za jeho užitečnou činnost. Jeho chuť k jídlu není velká, takže se nemusíme bát o úrodu. Naopak, díky tomu, jak pilně loví škůdce, nám pomáhá udržovat zahradu v dobré kondici bez chemie.

Škvor, ten podivný tvor s klepety na konci těla, vzbuzuje v lidech často neopodstatněný strach. Ve skutečnosti je to užitečný pomocník v zahradě, který se živí převážně drobnými škůdci.

Bořivoj Růžička

Škvor na zahradě: Přítel, nebo škůdce?

Znáte škvora? Ten malý nenápadný brouček s kleštičkami na zadečku, co ho občas najdete na zahradě, je ve skutečnosti náš velký pomocník. I když na první pohled může působit děsivě, není se čeho bát. Naopak! Tenhle noční lovec je pro zahrádkáře hotový poklad. Když všichni spí, on pilně loví mšice, roztoče a další drobnou havěť, která by jinak ničila naše rostliny. Přes den ho nejspíš neuvidíte - to se schovává v různých škvírách, pod kůrou nebo kameny, prostě všude tam, kde je příjemně vlhko a tma. Občas se stane, že se škvůrků přemnoží až moc a začnou si pochutnávat i na rostlinkách. V takovém případě stačí jim nachystat útočiště v podobě květináče se slámou, kam se rádi nastěhují. Takže až příště narazíte na škvora, nechte ho být - je to váš zahradní spojenec, který si zaslouží naši pozornost a ochranu.

Mýty a fakta o škvorech

Škvory známe všichni - ty podivné noční tvory s klepítky na zadečku. Někdo se jich štítí, jiný je vítá jako pomocníky na zahradě. Pojďme si říct, co je na nich pravdy a co jsou jen babské povídačky.

Vlastnosť	Škvor
Rad	Ušnice (Dermaptera)
Výskyt	Celosvetovo
Veľkosť	Typicky 10-15 mm

Určitě jste už slyšeli tu historku, že škvor vám vleze do ucha a prokouše se až do mozku. Nebojte, je to nesmysl. Škvoři nemají nejmenší zájem prozkoumávat lidské uši a jejich kusadla by stejně nezvládla prokousnout kůži.

Co ale škvoři opravdu dělají? Jsou to takoví zahradní všežrouti. Pochutnají si na mšicích a jiném drobném hmyzu, ale nepohrdnou ani rostlinkami. Občas sice ukousnou kousek květu nebo ovoce, ale zase nám pomáhají s jinými škůdci.

A že jsou jedovatí? To je další nesmysl. Jejich klepítka vypadají možná hrozivě, ale používají je jen k obraně a lovu kořisti. Pro člověka jsou naprosto neškodní.

Zajímavosti ze světa škvora

Škvoři, tihle tajemní tvorové, co se nám schovávají po zahradě, jsou vlastně docela zajímaví společníci. Málokdo ví, že škvor patří mezi okřídlený hmyz, i když ho málokdy vidíme létat. Na konci těla má sice děsivě vypadající klíšťky, ale používá je hlavně na obranu a lov menší kořisti. V noci se promění v lovce, který nám pomáhá zbavovat zahradu různých škůdců. Až tedy příště narazíte na škvora, nebojte se ho - je to náš pomocník, který si zaslouží respekt!