Tajemný pastrňák: Ptačí král noci?

Pastrňák: Krása vodních toků

Pastrňák obecný (latinsky Motacilla cinerea) je drobný pěvec, který je v Česku běžně k vidění. Jeho jméno napovídá, že se s ním nejčastěji setkáme u vody, ať už se jedná o bystřiny, potoky, řeky nebo rybníky. Jeho štíhlé tělo, dlouhý ocas a charakteristické žluto-šedé zbarvení ho dělají nezaměnitelným. Pastrňák je neustále v pohybu, pobíhá po březích, poskakuje po kamenech a hledá hmyz, který je jeho hlavní potravou. Často ho můžeme pozorovat, jak se kymácí na svých dlouhých nožkách a potápí hlavu do vody, aby ulovil larvy vodního hmyzu. Jeho přítomnost je dobrým znamením, svědčí o čistotě vodního toku. Pastrňáci si svá hnízda staví v blízkosti vody, často v dutinách stromů, pod mosty nebo v puklinách skal.

Charakteristika a vzhled

Pastrňák je středně velký pěvec z čeledi strnadovitých. Dorůstá délky 16–18 cm a váží 20–25 g. Samec pastrňáka je nezaměnitelný díky svému jasně žlutému zbarvení hlavy, prsou a břicha. Hřbet a křídla jsou olivově zelená s tmavými pruhy. Samice a mladí ptáci jsou méně výrazní, s hnědavým zbarvením a světlejší spodinou těla. Typickým znakem pro pastrňáky je jejich silný kuželovitý zobák, který je uzpůsoben k louskání semen.

Výskyt a prostředí

Pastrňák obecný je pták s širokým spektrem výskytu. Vyskytuje se v Evropě, Asii a severní Africe. V České republice je pastrňák obecný běžným druhem ptáka. Obývá otevřenou krajinu s roztroušenými stromy a keři, jako jsou pole, louky, pastviny a okraje lesů. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, například v parcích, zahradách a sadech. Vyhýbá se hustým lesům a vysokým horám. Pastrňák obecný je stálý pták, což znamená, že v České republice tráví celý rok. Pouze někteří jedinci se na zimu stěhují do teplejších oblastí. Pastrňák obecný je společenský pták a mimo hnízdní období se sdružuje do hejn.

Potrava a způsob lovu

Pastrňák obecný je převážně býložravý pták, jehož jídelníček se liší v závislosti na ročním období. Během jarních a letních měsíců, kdy je hojnost potravy, se živí hlavně semeny, bobulemi a hmyzem. Semena tvoří významnou část jejich potravy, a to zejména semena plevelů a trav. Pastrňáci jsou také známí svou zálibou v ovoci, jako jsou třešně, jahody a rybíz. Hmyz, jako jsou brouci, mravenci a kobylky, je důležitým zdrojem bílkovin, zejména pro mláďata během růstu.

Na podzim a v zimě, kdy je potravy méně, se pastrňáci živí převážně semeny a pupeny stromů. Často je můžeme vidět, jak se shánějí po potravě na polích, v parcích a zahradách. V zimě je důležité poskytnout ptákům, včetně pastrňáků, přístup k krmítkům s kvalitními semeny, jako jsou slunečnicová semena, proso a lněné semeno.

Pastrňáci loví potravu převážně na zemi, kde sbírají semena a hmyz. Mají silné nohy a krátké zobáky, které jsou ideální pro sběr potravy ze země. Často se sdružují do hejn, což jim umožňuje efektivněji hledat potravu a chránit se před predátory.

Hnízdění a rozmnožování

Pastrňák obecný, náš oblíbený pěvec s charakteristickou žlutou hlavou, je známý svým melodickým zpěvem a hnízdním chováním. Hnízdní sezóna pastrňáků začíná obvykle v dubnu a trvá do srpna. V tomto období samci lákají samičky na svá teritoria a začínají se tvořit páry.

Pastrňáci si staví hnízda v husté vegetaci, často v keřích nebo stromech, nízko nad zemí. Hnízdo je obvykle miskovitého tvaru a je postaveno z trávy, kořínků a listí. Samička snáší 3 až 6 vajec, která jsou světle modrá s červenohnědými skvrnami. Na vejcích sedí převážně samička, a to po dobu 12 až 14 dní.

Po vylíhnutí se o mláďata starají oba rodiče. Mláďata jsou krmena hmyzem a jeho larvami, které rodiče sbírají v okolí hnízda. Mladí pastrňáci opouštějí hnízdo po 11 až 13 dnech, ale rodiče je ještě několik dní krmí a učí je létat a hledat potravu. Pastrňáci obvykle hnízdí dvakrát ročně.

Pastrňák a člověk

Pastrňák, to je pro mnohé synonymum pro chutný řízek, ale věděli jste, že se jedná o druh ptáka? Pastrňák obecný (Pastor roseus) je středně velký pěvec s nápadným zbarvením a zajímavým životním stylem.

Jeho peří hraje růžovou, černou a bílou barvou, samečci jsou navíc ozdobeni výraznou chocholkou na hlavě. Pastrňáci jsou společenští ptáci, kteří se shlukují do početných hejn. Jejich zpěv je směsicí švitoření a hvízdání.

Co se týče potravy, pastrňáci si rádi smlsnou na hmyzu, zejména na kobylkách a sarančatech. Právě díky této vlastnosti si vysloužili přízeň zemědělců, pro které představují užitečné pomocníky v boji proti škůdcům.

Pastrňáci jsou tažní ptáci, kteří tráví zimu v teplejších oblastech Indie a Afriky. Na jaře se pak vracejí do Evropy, aby zde vyvedli mláďata.

I když se populace pastrňáků v posledních letech mírně zotavuje, stále patří mezi ohrožené druhy. Důvodem je především úbytek vhodných hnízdišť a používání pesticidů v zemědělství.

Zajímavosti o pastrňákovi

Pastrňák, tenhle ptáček s výrazným žlutým hrdlem, je pro mnohé symbolem jara. Ale věděli jste, že jeho zpěv, který nám tak připomíná zvonění, mu dal i jeho jméno? "Pastrňák" totiž vychází ze staročeského slova "pastrměk", což znamenalo "rychle se pohybovat" - a přesně tak zní i jeho typický hlasový projev. A co víc, pastrňáci jsou mistři v maskování. Jejich hnědo-žluté zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s prostředím, ať už se schovávají v křoví nebo na zemi mezi stébly trávy. Ačkoliv je u nás pastrňák poměrně běžným druhem, jeho populace v posledních letech bohužel klesá. Důvodem je především intenzivní zemědělství a s ním spojená ztráta přirozeného prostředí. Naštěstí existují způsoby, jak pastrňákům pomoci. Stačí, když na zahradě necháme kousek neposekané trávy, vysadíme keře, které jim poskytnou úkryt, a nebudeme používat chemické postřiky.